Andělé mezi námi
1
Intro
1:56
2
Nedělní rána
2:42
3
Souznění
3:39
4
Nejsem mužem dnešních dní
2:42
5
Anděl
3:48
6
Život dává rány
3:54
7
Návrat do dětství
3:27
8
Ze snů tě znám
4:07
9
Bejby, nechceš vzít?
3:23
10
Holka z davu
3:29
11
Hymna HK Ivančice [BONUS]
3:33
Intro
Nedělní rána

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Karel Dvořák, Zdeněk Ševčík

1. První ráno, v hlavě jedno velký vokno mám,
včerejší párty, na tu jenom matně vzpomínám. 
Druhý ráno a já jsem zase bez peněz,
tak si říkám, proč jsem do tý knajpy vůbec lez.

R1: Proč tolik chlastám, se sám sebe ptám,
když vím, jak potom dopadám.
Proč tolik chlastám, se sám sebe ptám,
proč toho prostě nenechám. 

2. Třetí ráno, co jsem to našel v posteli,
Gerda von Banhoof, no to je vážně v prdeli. 
Čtvrtý ráno a já nevím, kde to vlastně jsem,
už se jen těším, co mi další ráno přinese.  

R1: Proč tolik chlastám, se sám sebe ptám,
když vím, jak potom dopadám.
Proč tolik chlastám, se sám sebe ptám,
proč toho nenechám. 

B: Nedělní rána, byli vždy zlý,
nepít nikdy nebylo mý.
Nedělní rána, už nechci pít,
poraď mi prosím, jak to zastavit,
jak to zastavit. 

R2: Proč tolik pijem, když potom litujem,
všeho, co tu noc zažijem. 
Proč tolik pijem, když potom litujem,
stejně se zase opijem. 
 

Souznění

Hudba: Karel Dvořák, Zdeněk Ševčík,
Text: Karel Dvořák

1. Naše těla se v jedno spojily,
když jsme spolu tu noc tančili.
Celý parket tenkrát patřil nám,
od té doby na ten večer vzpomínám.

2. Úsměv tvůj a světel žár,
myslel jsem, že své rudé tváře neschovám.
Když jsi do mých očí hleděla,
došlo mi, že k sobě tisknu anděla.

R: A tak jsme po nocích utíkali,
a přede všemi lidmi se schovávali,
protože souznění, co máme, je dokonalý.
Kolik bylo dní, co jsme si na známý hráli,
kolik bylo nocí, co jsme v zimě stáli,
ač to bylo těžký, tak jsme vytrvali.

3. Přichází doba, kdy nebudem se muset bát,
že i ti ostatní budou pravdu znát.
Už budem jen vzpomínat s úsměvem,
čím vším jsme prošli, než jsme mohli dojít sem.

R: A tak jsme po nocích utíkali,
a přede všemi lidmi se schovávali,
protože souznění, co máme, je dokonalý.
Kolik bylo dní, co jsme si na známý hráli,
kolik bylo nocí, co jsme v zimě stáli,
ač to bylo těžký, tak jsme vytrvali.

R: A tak jsme po nocích utíkali,
a přede všemi lidmi se schovávali,
protože souznění, co máme, je dokonalý.
Kolik bylo dní, co jsme si na známý hráli,
kolik bylo nocí, co jsme v zimě stáli,
ač to bylo těžký, tak jsme vytrvali.

R: A tak jsme po nocích utíkali,
a přede všemi lidmi se schovávali,
protože souznění, co máme, je dokonalý.
Kolik bylo dní, co jsme si na známý hráli,
kolik bylo nocí, co jsme v zimě stáli,
ač to bylo těžký, tak jsme vytrvali.
 

Nejsem mužem dnešních dní

Hudba: Zdeněk Ševčík,
Text: Zdeněk Ševčík

1. Proč už se dnes nenosí držet svoje hodnoty,
jako víru, upřímnost, mít kousek ochoty.

PR: Koupit se nedám,
ďáblu duši neprodám.

R: Víš já nejsem mužem dnešních dní,
jsem ten, kdo zásady ctí,
muž, co slib nikdy neporuší,
pravdu říkám Vám,
já čestný vždy zůstávám. 

2. Dnešní svět zdá se být plný lží a polopravd,
zbylo už jen málo z nás, kteří za pravdu se budou rvát.

PR: Koupit se nedám,
ďáblu duši neprodám.

R: Víš já nejsem mužem dnešních dní,
jsem ten, kdo zásady ctí,
muž, co slib nikdy neporuší,
pravdu říkám Vám,
já čestný vždy zůstávám. 

R: Nejsem mužem dnešních dní,
jsem ten, kdo zásady ctí,
muž, co slib nikdy neporuší,
pravdu říkám Vám,
já čestný vždy zůstávám. 

R: Víš já nejsem mužem dnešních dní,
jsem ten, kdo zásady ctí,
muž, co slib nikdy neporuší,
pravdu říkám Vám,
já čestný vždy zůstávám. 
 

Anděl

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

1. Jako dítě,
jsem mámě z náruče spad,
když nejistě,
mě držela snad.
Chceš mi snad říct,
to byla náhoda jen,
že bez zranění,
jsem spadnul na zem?

R. Tak se mi zdá,
že z nebe se dívá,
anděl náš,
hlídá nás.

2. A jak čas šel,
velkou rodinu mám,
já štěstí našel,
s úsměvěm usínám.
Anděli můj,
jedno přání mám, 
vždy při nich stůj,
jak při mě jsi stál.

R. Tak se mi zdá,
že z nebe se dívá,
anděl náš,
hlídá nás.

R. Tak se mi zdá,
že z nebe se dívá,
anděl náš,
hlídá nás.
 

Život dává rány

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

Život se s ním nemazlil, 
stokrát na kolena ho srazil.
On se nikdy nechtěl vzdát,
zůstával vždy pevně stát. 

1. Cestu propletenou,
překážkama osud mi připravil.
Snad mě nesežehnou,
plameny, co osud mi nastražil.   

PR: Já se nikdy nevzdám, neustoupím ani o krok zpátky.
Strach ten vůbec neznám, do boje se vydávám.

R: Život dává rány, rány největší,
ale ty se zvedáš znovu, zas o kousek silnější. 
Trápíš se a nevíš, kterou cestou máš se dát,
snaží se tě zlomit, tak zůstaň pevně stát.

2. Všechny překážky jsem přešel,
poslední čeká na zdolání.
Stokrát na zemi klečel,
snad mě můj strážný anděl ochrání.

PR: Já se nikdy nevzdám, neustoupím ani o krok zpátky.
Strach ten vůbec neznám, do boje se vydávám.

R: Život dává rány, rány největší,
ale ty se zvedáš znovu, zas o kousek silnější. 
Trápíš se a nevíš, kterou cestou máš se dát,
snaží se tě zlomit, tak zůstaň pevně stát.

B: Tak nech mě bejt, táhni pryč, ty osude, zlej.
Tak nech mě bejt, život zpět mi do rukou dej.
Tak nech mě bejt a nikdy zpět už se nevracej.
Tak nech mě bejt, táhni pryč, ty osude, zlej,
tak už táhni pryč, ty osude, zlej. 

R: Život dává rány, rány největší,
ale ty se zvedáš znovu, zas o kousek silnější. 
Trápíš se a nevíš, kterou cestou máš se dát,
snaží se tě zlomit, tak zůstaň pevně stát.
 

Návrat do dětství

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

1. Často se vracím zpátky,
do svých dětských let,
kde nejsou žádný hádky,
kde jenom nám patří svět.
Jsem zase malej chlapec,
kterej si jenom hraje,
kámošů plnej ranec,
s nimi si den užije. 

2. A na louce kvetoucí,
hrajem si na vojáky,
voláme kolemjdoucí,
ať si jdou zahrát taky.
Jednou karty mastíme,
jindy zas fotbal hrajem,
nikdy se nenudíme,
vždycky si něco najdem.

R: Rád bych se vrátil do dětství,
kde nejsou žádný starosti,
nejde to, vím,
stejně to dál zkouším.
S přáteli nespočet her hrát,
život žít, nahlas se smát,
nejde to, vím,
stejně o tom dál sním.

3.Po škole sraz před domem,
ve věcích na lítačku,
od mámy vždy dostanem,
na zmrzku pětikačku.
Když se pak slunce schová,
venku se sešeří,
máma na nás volá,
pojďte už k večeři.

R: Rád bych se vrátil do dětství,
kde nejsou žádný starosti,
nejde to, vím,
stejně to dál zkouším.
S přáteli nespočet her hrát,
život žít, nahlas se smát,
nejde to, vím,
stejně o tom dál sním.
 

Ze snů tě znám

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

1. Noc už přichází a já vím, 
že tě opět uvidím. 
Jako vždy se ve snu objevíš
a já tě prosím, ať ráno nezmizíš. 

R: Jenom ze svých snů tě znám,
pouze tam tě potkávám.
Snad jednou příjdeš blíž,
ze sna ke mě vystoupíš. 

2. Celý den pak na noc vzpomínám,
v myšlenkách, tě lásko nosívám.
Chybíš mi, nevím, co dělat mám, kvůli tobě snad, 
dřív začnu chodit spát.

R: Jenom ze svých snů tě znám,
pouze tam tě potkávám.
Snad jednou příjdeš blíž,
ze sna ke mě vystoupíš.   

B: Opět usínám a ty vcházíš do mých snů, má lásko.
Snad každou noc tě vídávám ve svých snech, má lásko.
Ne, nejde to dostat tě z hlavy pryč, má lásko.
Navždy zůstáváš moji skrytou částí...

R: Jenom ze svých snů tě znám,
pouze tam tě potkávám.
Snad jednou příjdeš blíž,
ze sna ke mě vystoupíš.   
 

Bejby, nechceš vzít?

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

Bejby nechceš vzít,
proč ne, ale v deset musím doma být. 
Bejby nechceš vzít,
proč ne, ale v deset musím doma být. 

1. On byl jenom bezvýznamnej kluk,
kterej vzal svý prachy a koupil motorku.
Ona byla jenom mladá, všední holka,
chtěla se jen projet, jak to v příbězích už bývá.

R: Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
pojedeme spolu, sen se už plní nám. 
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
všude kam jdeš ty, tam jdu s tebou i já.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
rozdělit nás nejde, to láska ta svírá nás.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
ať svítí, prší, bouřka je, milujem se napořád. 

2. A tak nasedla na pekelnej stroj,
v dáli byl zrovna vidět ohňostroj.
Co bych Vám víc o tom povídal,
každej ví přece, jak to bylo dál. 

R: Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
pojedeme spolu,  sen se už plní nám. 
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
všude kam jdeš ty, tam jdu s tebou i já.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
rozdělit nás nejde, to láska ta svírá nás.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
ať svítí, prší, bouřka je, milujem se napořád. 

R: Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
pojedeme spolu,  sen se už plní nám. 
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
všude kam jdeš ty, tam jdu s tebou i já.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
rozdělit nás nejde, to láska ta svírá nás.
Až na konec světa a ještě o dva metry dál,
ať svítí, prší, bouřka je, milujem se napořád. 

Bejby nechceš vzít,
proč ne, ale v deset musím doma být.
Bejby nechceš vzít,
proč ne, ale v deset musím doma být.
 

Holka z davu

Hudba: Karel Dvořák, Zdeněk Ševčík
Text: Karel Dvořák, Zdeněk Ševčík

1. Někdy se stane, že holka z davu,
který sis dřív nevšímal, poplete ti hlavu.
Je to jen okamžik, je to jen chvíle,
a její pohled rozproudí ti krev v každý žíle.

PR: A pak už nechceš bejt nikdy sám,
po nocích se s ní touláš do rána.
A když přichází svítání,
tak ji prosíš, aby zůstala.

R: Tak běž, prosím, slunce ještě spát,
nevycházej výš.
Nech mě si s ní ještě chvíli hrát,
nenech ji odejít.
Tak běž, prosím, slunce ještě spát.

2. První objetí je jak kus ráje,
po prvním polibku tvé srdce taje.
A tak se rozepsal příběh o nás dvou,
snad naše osudy spojený zůstanou.

PR: A já už nechci bejt nikdy sám,
po nocích se s tebou toulám do rána.
A když přichází svítání,
tak tě prosím, abys zůstala.

R: Tak běž, prosím, slunce ještě spát,
nevycházej výš.
Nech mě si s ní ještě chvíli hrát,
nenech ji odejít.
Tak běž, prosím, slunce ještě spát.

R: Tak běž, prosím, slunce ještě spát,
nevycházej výš.
Nech mě si s ní ještě chvíli hrát,
nenech ji odejít.
Tak běž, prosím, slunce ještě spát,
nevycházej výš.
Nech mě si s ní ještě chvíli hrát,
nenech ji odejít.
Tak běž, prosím, slunce ještě spát.
 

Hymna HK Ivančice [BONUS]

Hudba: Zdeněk Ševčík
Text: Zdeněk Ševčík

1. Hrej to hlavou, v hlavě víra,
hrej to srdcem, v srdci síla.
Trenér z nás má nervy v háji,
pozor, Ivančice hrají! 
Jako Muchu nebo Menšíka,
nás bude znát republika. 

2. Holky střílí, trenér žasne, 
házenkářky máme krásné.
Ony každou bránu dají,
fanoušci se usmívají. 
Jako Muchu nebo Menšíka,
nás bude znát republika. 
Stejně jako Muchu nebo Menšíka,
nás bude znát republika. 

R: V hlavě víra, v srdci síla, 
soupeřkám se hrdlo svírá.
Házenou tu v srdci máme, 
my se nikdy nevzdáváme.
Soupeřek se nebojíme,
spoustu branek nastřílíme.
Hrajeme jak mistři světa,
se soupeřem bude veta.

3. Vyhrajem to dozajista,
večer zábava se chystá.
Společně to oslavíme,
s Rock Stringem tam zapaříme.               
Jako Muchu nebo Menšíka,
nás bude znát republika. 
Stejně jako Muchu nebo Menšíka,
nás bude znát republika. 

R: V hlavě víra, v srdci síla, 
soupeřkám se hrdlo svírá.
Házenou tu v srdci máme, 
my se nikdy nevzdáváme.
Soupeřek se nebojíme,
spoustu branek nastřílíme.
Hrajeme jak mistři světa,
se soupeřem bude veta.

B: Pereme se jako lvice, 
vyhrajeme, Ivančice!
Pereme se jako lvice, 
vyhrajeme, Ivančice!
Pereme se jako lvice, 
vyhrajeme, Ivančice!
Pereme se jako lvice.

R: V hlavě víra, v srdci síla, 
Soupeřkám se hrdlo svírá.
Házenou tu v srdci máme, 
my se nikdy nevzdáváme.
Soupeřek se nebojíme,
spoustu branek nastřílíme.
Hrajeme jak mistři světa,
se soupeřem bude veta.

Až ke hvězdám
1
Číslo 603 348 150
4:14
2
Až ke hvězdám
4:40
3
Smlouva s ďáblem
3:42
4
Nezoufej, jdi dál
3:03
5
Má tajná přání
3:23
6
Dochází mu síly
3:28
7
Nechci být sám
3:21
8
Já blázen tam stál dál
3:40
9
Vstříc osudu
4:24
10
Rock String
4:43
Číslo 603 348 150

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Vzpomínám na ty skvělý časy, to jsi ještě nosila dlouhý vlasy,
když jsem tě tam viděl prvně stát.
Pamatuju si to jako včera, usmála ses, já věděl, co je třeba,
bylo jasný, jak to bude dál.

R: Vím, má lásko, že se kvůli mně dál trápíš,
bdíš, čekáš, jestli se ti někdy vrátím.
Vím, má lásko, že se kvůli mně dál trápíš,
bdíš, čekáš, doufáš, že ti někdy zavolám.

A tak čekáš, jestli zavolám.
Stále čekáš, jestli zavolám.

2. Po létech však láska vyprchává, to je normální, to se prej tak stává,
a tak nevím, proč stýská se mi dál.
Pak už byly jenom samý hádky, ale teď, bych to vzal všechno zpátky,
přemýšlím, že ti zase zavolám.

R: Vím, má lásko, že se kvůli mně dál trápíš,
bdíš, čekáš, jestli se ti někdy vrátím.
Vím, má lásko, že se kvůli mně dál trápíš,
bdíš, čekáš, doufáš, že ti někdy zavolám.

B: Teď už to vím, že zavolat ti smím, tvé číslo já právě vytáčím.
Teď už to vím, že zavolat ti smím, tvé číslo já právě vytáčím.

603 348 150

R: Víš, má lásko, já na tebe stále myslím,
tak volám, že se k tobě zpátky vracím.
Víš, má lásko, já na tebe stále myslím,
tak volám, že já s tebou dále zůstávám.

A tak volám, lásko, to jsem já.
A já s tebou dále zůstávám.

Až ke hvězdám

Hudba:  Zdeněk Ševčík, Karel Dvořák
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Prošel jsem už spoustu cest, teď vydávám se dál.
Na tu cestu poslední, na mou pouť životní,
která vede až za obzor, snad na kraj světa.
Nevrátím se nikdy zpět, dožiju tam svá léta.

R: Poletíme dál až tam, kde se hvězdy ztrácí.
Poletíme dál až tam, svobodní jak ptáci.
Poletíme dál až tam, jenom ty a já.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

2. Jsem jen starej poutník, co světem kráčí sám,
co všude byl a všechno zná, to hlavní mi uniká.
Časem jsem však zmoudřel, už vím, že nemusím kráčet sám.
Vezmu tě tam s sebou, tak pojď, už odlétám.

R: Poletíme dál až tam, kde se hvězdy ztrácí.
Poletíme dál až tam, svobodní jak ptáci.
Poletíme dál až tam, jenom ty a já.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

B: Tak mi prosím ruku dej, já naučím tě létat.
Tak mi prosím ruku dej, já vezmu tě tam.

R: Poletíme dál až tam, kde se hvězdy ztrácí.
Poletíme dál až tam, svobodní jak ptáci.
Poletíme dál až tam, jenom ty a já.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

R: Poletíme dál až tam, kde se hvězdy ztrácí.
Poletíme dál až tam, svobodní jak ptáci.
Poletíme dál až tam, jenom ty a já.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

R: Poletíme dál až tam, kde se hvězdy ztrácí.
Poletíme dál až tam, svobodní jak ptáci.
Poletíme dál až tam, jenom ty a já.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

R: Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.
Poletíme dál až tam, dál až ke hvězdám.

Smlouva s ďáblem

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Ve snu přišel ďábel, já ti splním všechna přání.
Stačí darovat duši, za rok mi sloužit bez přestání.
Teď zbývá smlouvu stvrdit, ať mě nepodrazíš.
Musíš podepsat krví a pak slib už neporušíš.

R: A teď poslední den zůstal nám,
neplač, nechci tvoje slzy, chci tě vidět naposled se smát.
A teď poslední den zůstal nám,
zítra budu sloužit ďáblu, pro tebe však místo v srdci mám.

Navždy mám.
Místo mám.
Navždy mám.

2. Nejdřív se to zdálo jako pouhopouhý sen.
Ráno jsem však zjistil, že na rukou pořezán jsem.
Ďábel skutečně nelhal, dal mi vše, co jsem jen chtěl.
Stejně bych to zpět nevzal, i kdybych tu možnost měl.

R: A teď poslední den zůstal nám.
Neplač, nechci tvoje slzy, chci tě vidět naposled se smát.
A teď poslední den zůstal nám.

Zítra budu sloužit ďáblu, pro tebe však místo v srdci mám.

Navždy mám.
Místo mám.
Navždy mám.

B: Zítra musím jít.
Za vše zaplatit.
Musím odejít.
Poslední noc nám dvoum zbývá.

R: Ať to zkouším, jak to zkouším,
ať se snažím, jak se snažím, vím,
že poslední noc s tebou dneska spím.
Ať se bráním, jak se bráním,
ať se chráním, jak se chráním, vím,
že poslední noc s tebou dneska spím.
Vím, že poslední noc s tebou dneska spím.
Já vím, že poslední noc s tebou dneska spím.

S tebou spím. S tebou spím. S tebou spím. S tebou spím.

Nezoufej, jdi dál

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík, Zdeňka Ševčíková

Když jsi úplně na dně a nevíš jak dál, poslechni své svědomí, jak říká.

R: Nezoufej, jdi dál.
Nezoufej, jdi dál.

1. Nevím, kolik času mi zbývá,
nevím, kolik sil ještě mám.
Nevím, jak je má cesta dlouhá,
nevím, kde skončit mám.

R: Nezoufej, jdi dál, lepší dny zas přijdou, skoncuješ s tou bídou.
Nezoufej, jdi dál, bojuj pro svou lásku, nedávej ji v sázku.

2. Nevím, kde přátele získám, 
nevím, proč cítím se sám.
Nevím, proč dál se mi stýská,
nevím, kde dívku svou mám.

R: Nezoufej, jdi dál, lepší dny zas přijdou, skoncuješ s tou bídou.
Nezoufej, jdi dál, bojuj pro svou lásku, nedávej ji v sázku.
Nezoufej, jdi dál, nezoufej.

R: Nezoufej, jdi dál, lepší dny zas přijdou, skoncuješ s tou bídou.
Nezoufej, jdi dál, bojuj pro svou lásku, nedávej ji v sázku.
Nezoufej, jdi dál, vždyť v srdci je víra, láska, chtíč a síla.
Nezoufej, jdi dál, na lepší časy svítá, další den tě vítá.

Věřím, že na rozcestí
čeká mě moje štěstí. 

 

 

Má tajná přání

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík, Zdeňka Ševčíková

1. Každé ráno sním,
že tě líbat smím,
že tě, lásko, mám
a nespávám sám.
Chci tě blízko mít,
do dlaní tě vzít,
milá, já to vím,
po tom dál toužím.

R: Má tajná přání
tvá láska chrání
a naše víra
nás oba svírá.
Důvěry síla                
mě neopustí,
ty jsi má víla,
já jsem tvé štěstí.

2. Cestou lásky jít,
k sobě úctu mít,
napořád se smát,
navždy mít tě rád.
Spolu svůj sen žít,
krásný příběh mít,
milá, já to vím,
po tom dál toužím.

R: Má tajná přání
tvá láska chrání
a naše víra
nás oba svírá.
Důvěry síla                
mě neopustí,
ty jsi má víla,
já jsem tvé štěstí.

BSen o tom krásný sním,
pro sebe mít tě smím,
po vlnách lásky plout,
tam unáší nás proud.
Letíme za obzor,
přes tisíc luk a hor,
kde leží krásný kraj,
ten vysněný náš ráj.

Za ruku já jsem tě vzal,
na záda křídla ti dal,
do nebe vzlétli spolu,
nikdy neslétli dolů.
Za ruku já jsem tě vzal,
na záda křídla ti dal,
do nebe vzlétli spolu,
už neslétli dolů.

R: Má tajná přání
tvá láska chrání
a naše víra
nás oba svírá.
Důvěry síla                
mě neopustí,
ty jsi má víla,
já jsem tvé štěstí.

R: Má tajná přání
tvá láska chrání
a naše víra
nás oba svírá.
Důvěry síla                
mě neopustí,
ty jsi má víla,
já jsem tvé štěstí.

Dochází mu síly

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Narozen v největší díře toho prohnilýho státu.
Neměl nic, ségru, bráchu, mámu ani tátu.
Opuštěný děcko, který matka vodhodila.
Macecha je svině, on už nemůže dál.

R: Dochází mu síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu síly.

2. Musel pořád makat, jeho dětství bylo peklem.
Otčím ho furt mlátil, věnoval se jen vlastním dětem.
A tak utek z baráku a teď toulá se světem.
Je mu teprv dvacet a už nemůže dál.

R: Dochází mu síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu

B: síly.
Síly.
Síly.
Síly.
Dochází

R: síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu síly,
nevzdávej to, vydrž ještě chvíli,
nemůže dál, dochází mu síly.

Nechci být sám

Hudba:  Rock String
Text:  Rock String

1. Oóo...
Oči otvírám, dnes bys měla přijít.
Já se nedočkám, mělas tu už být.
Budu muset teď cestou svou jít.

R: Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.
Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.

2. Budu hodně pít, co jinýho mně zbejvá.
A marně zabíjet ten můj velkej žal.
Tak co nadělám, ve snech prosím dál.

R: Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.
Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.

B: Tak jsem jeden večer spálil fotku tvou.
A od tý doby zpívám jenom tu svou.

R: Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.
Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.

R: Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.
Tenhle večer trávit budu doma úplně sám.
Ty jsi měla být dnes u mě, dál já nechci být sám.

Nechci být sám.

Já blázen tam stál dál

Hudba:  Zdeněk Ševčík, Karel Dvořák
Text:  Zdeněk Ševčík

R: Tvý sliby jsou jen planý,
tvý výmluvy tak trapný,
tvý přetvářky jsou chabý
a já vůl ti věřil dál.
Slíbilas, že přijdeš,
že mi vše promineš,
a já marně doufal
a já blázen stál tam dál.

1. Bejvaly kdysi časy, kdy jsem ti pod okny já hrál.
Byl jsem tebou zmámenej, hltal jsem ty tvý lži pořád dál.
Já už teď ale pravdu vím, pravdu vím.
Od tý doby nevěřím ti ani slovo, jsi jen pro mě stín.

R: Tvý sliby jsou jen planý,
tvý výmluvy tak trapný,
tvý přetvářky jsou chabý
a já vůl ti věřil dál.
Slíbilas, že přijdeš,
že mi vše promineš,
a já marně doufal
a já blázen stál tam dál.

2. Jak mi vůbec můžeš takhle lhát přímo do očí.
Doufám, že ti to osud jednou všechno zúročí.
A co na to tvoje svědomí, svědomí.
Ty tvý lži a kecy už mě nikdy víckrát nezlomí, ne!

R: Tvý sliby jsou jen planý,
tvý výmluvy tak trapný,
tvý přetvářky jsou chabý
a já vůl ti věřil dál.
Slíbilas, že přijdeš,
že mi vše promineš,
a já marně doufal
a já blázen stál tam dál.

A já vůl ti věřil dál.
A já blázen stál tam dál.

Vstříc osudu

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Každej z nás si píše ten svůj příběh sám.
Někdy černobílej, jindy barevnej se zdá.
Jenže tvým osudem je proti zlobě stát.
Pozvedni svůj meč a jdi za dobro se rvát.

R: A ty už víš, vstříc osudu teď musíš jít
a to zlo v srdcích porazit,
tohleto musíš zvládnout sám,
já vím, ty na to máš.
Obleč si svoji starou zbroj,
začíná tvůj poslední boj,
nenech se na svý cestě zmást.

2. Jsi bojovník světla, co se zlem válčí dál,
i když naposledy sotva na nohou jsi stál.
Do pekelných temnot s odvahou se vydáváš.
Pokud neuspěješ, skončí život, jak ho znáš.

R: A ty už víš, vstříc osudu teď musíš jít
a to zlo v srdcích porazit,
tohleto musíš zvládnout sám,
já vím, ty na to máš.
Obleč si svoji starou zbroj,
začíná tvůj poslední boj,
nenech se na svý cestě zmást,
však ty to dáš.

R: A ty už víš, vstříc osudu teď musíš jít
a to zlo v srdcích porazit,
tohleto musíš zvládnout sám,
já vím, ty na to máš.
Obleč si svoji starou zbroj,
začíná tvůj poslední boj,
nenech se na svý cestě zmást.

R: A ty už víš, vstříc osudu teď musíš jít
a to zlo v srdcích porazit,
tohleto musíš zvládnout sám,
já vím, ty na to máš.
Obleč si svoji starou zbroj,
začíná tvůj poslední boj,
nenech se na svý cestě zmást,
však ty to dáš.

Rock String

Hudba:  Zdeněk Ševčík
Text:  Zdeněk Ševčík

1. Když hraje rock and roll, má to bejt nahlas,
proti tomu nezmůže nic žádnej zákaz
a zem se už třese, jo, tak je to správně,
to zvukař zas bedny vyhulil rázně.
Střízliví nehrajem, to po nás nechtěj,
naraž ty bečky a alkohol nalej,
ztlumit a zpomalit, to ses fakt splet,
řeknu ti jen jedno, metal is not dead.

PŘ: Rock String zastavit, to vážně nejde,
Rock String zastavit, to se ti nepovede,
Rock String zastavit, jo, máš to marný,
Rock String zastavit, my jsme ti vytrvalí.
Rock String zastavit, to vážně nejde,
Rock String zastavit, to se ti nepovede,
Rock String zastavit, jo, máš to marný,
Rock String zastavit.

R: Hrajem, jedem dál, další sál a zase znova.
Hrajem, jedem dál, dneska, zítra, furt dokola.
Hrajem, jedem dál, dokud energie zbývá.
Hrajem, jedem dál, dokud v žilách krev...

2. A když je zábava už v plným proudu,
všichni se baví, my neznáme nudu
a lidi už paří, jo, tak je to správně, 
po pátým pivu jde jim to krásně.
My jsme pět lidí, co pro hudbu žijí,
srdce nám bijí v jedné melodii,
ztlumit a zpomalit, to ses fakt splet,
řeknu ti jen jedno, metal is not dead.

PŘ: Rock String zastavit, to vážně nejde,
Rock String zastavit, to se ti nepovede,
Rock String zastavit, jo, máš to marný,
Rock String zastavit, my jsme ti vytrvalí.
Rock String zastavit, to vážně nejde,
Rock String zastavit, to se ti nepovede,
Rock String zastavit, jo, máš to marný,
Rock String zastavit.

R: Hrajem, jedem dál, další sál a zase znova.
Hrajem, jedem dál, dneska, zítra, furt dokola.
Hrajem, jedem dál, dokud energie zbývá.
Hrajem, jedem dál, dokud v žilách krev proudí nám.

R: Hrajem, jedem dál, další sál a zase znova.
Hrajem, jedem dál, dneska, zítra, furt dokola.
Hrajem, jedem dál, dokud energie zbývá.
Hrajem, jedem dál, dokud v žilách krev proudí nám.

R: Hrajem, jedem dál.
Hrajem, jedem dál.
Hrajem, jedem dál.
Hrajem, jedem dál.